5. 12. 2006

Sen. O třech mužích v hovoru, naslouchám jim. Tak, jak se naslouchá večer před usnutím, ráno po probuzení... Když se ještě nechce vstávat, jen se otočit na bok a dívat se naproti...

18. 7. 2006

Je horko. Je horko tak, jak jsem si to přála. Drtící, rozpouštějící, rozjasňující a zpevňující... Horko pro cestování nalehko.

10. 7. 2006

Jsem dvě. (Někdy i tři, čtyři... Kolik vlastně žiju životů?) Obě chtějí dostat svoje, paralelně vedle sebe, neslučitelné, neoddělitelné, předhání se, brzdí, přetlačují... A já jedna jenom jedno tělo mám, jednu hlavu, jednu podobu, jenom v jednom čase běžím...

21. 6. 2006

V tichu noci je všechno nejtišší. Prázdno v tichu nejhlasitější. Po odpojení. Jako když odstřihne... - Mrtvě bílá plocha monitoru, mrtvě černá plochá krabička mobilu. Odtrhnout se od nich... Bílá zář cesty tam na druhou stranu, oblouk spojení kudysi dovnitř, skrze jinou dimenzi... Spojení co pominulo, ale v bílu světla utkvívá... Oči propalující světlo... A černá plochá krabička vedle. Aspoň ta přenosná. Tvar přesně do ruky, do dlaně, tvar v dlani, tvar hlasu, bytí, přítomnosti... - Nezazvoní, nikdy nezazvoní, v tuhle dobu. V dobu, kdy kdyby zazvonil... - O oktávu tišší hlas. Ne písmena. Hlas. "Už jdeš spát?" - "Ne, do vany." - "Vezmi si ten telefon. A nevypínej."