Jde to.

Jde se smířit s tím, že to byl klam, omyl, sen, který se jednou tak jak tak musel rozplynout.

Jde vidět ho tak, jak je, když mu na ženě už nezáleží.
Že mu nezáleží.
A nebránit se tomu.

A vědět, že v každém dalším muži, který přijde po něm, budu už navždycky objímat i jeho.

(A vědět, že už nikdy nebudu moct  v tom objetí s někým v sobě vydechnout jméno. Jako tehdy kdysi. S ním. Zalknutí... Jméno, jméno, jméno...)

V každém dalším muži budu objímat jeho.