Stojí o mě jenom ženatí.

Protože pro ženáče představuju to, po čem se jim v manželství stýská - opak jejich manželek. Klid kamarádky, se kterou se dobře mluví i šuká.

Zatímco neženatí si přejí ženy v té archetypální podobě.

V té podobě, ze které se pak stává manželka.

---

(Přemýšlím, kolikrát jsem kdy tady na té vedle mě posteli byla upřímně hlasitá, když jsem nebyla sama. Dodneška jsem si totiž myslela, že zdi v novém místě trvalého pobytu jsou vcelku neproslyšné. Ale až dodneška tam za tou zdí zřejmě jen nikdo tolik nechrápal. Jako dnes.)